Chovatelská stanice českého horského psa
Gaius Cesar Jakubská hůrka
Chceme se zmínit o životě našeho psíka Rona.  Co říci .  Je to velmi veselý pejsek, učenlivý, hravý, všímavý i zlobivý.  Prozatím umí přiběhnout na zavolání, usednout, popřípadě lehnout.  Už pochopil, když se řekne na místečko a ví, že si má jít do pelíšku, když obědváme...Velmi poslušný na příkaz "půjdeme čůrat", sám už vyběhne ven, udělá si potřebu a zase se vrátí domů. Samozřejmě, že čekáme...   Loužičky nedělá vůbec. Je naučený i v noci, kolem 3. hod, vyběhne, vrátí se a spí dál až do rána...
To jsou návyky , chválíme jej, odměňujeme jej, je opravdu velmi chytrý.  
Život s ním se nám změnil, jsme rádi, že jej máme a myslím si, že je zde opravdu šťastný. Má velký prostor na běhání, chodíme s ním ven, do terénu...
Ještě jednou zdravíme, mějte se hezky.
S pozdravem, Havránkovi.
 
 
 
Faun Jakubská húrka
Začátkem září jsme si z Jihlavy přivezli domů nového člena rodiny - Štěpána (Fauna). Když jsme se z jara rozhodli, že chceme psa, tak plemeno bylo jasné. Asi dva roky jsme hledali informace a zvažovali, zda do toho jít. Dnes už víme, že jsme se rozhodli více než správně. Nakonec rozhodnutí přišlo ráz na ráz a jsme moc rádi, že řada vyšla právě na nás. Jiného psa už si nedovedeme představit, úplně jsme mu propadli. Štěpán je velmi chytrý a vnímavý. Už přesně ví, co se po něm chce, ale někdy si ještě dělá rozhodnutí po svém, ale to se všechno dožene na výcviku po novém roce. Teď v 5-ti měsících zvládá povely: sedni, lehni, pac, ke mně, zůstaň a volno. Je přátelský, chtěl by pohladit od každého, koho potká. Má rád psy i malé děti. Náš devítiletý syn získal chlupatého bráchu, který už přesně ví, že na něj si může dovolit jejich divokou hru, ale na ostatní děti, hlavně menší, ne. Nejraději je, když může být s námi, ale nevadí mu být v kotci, kde tráví noc. Od chvíle, kdy jsme si ho přivezli to zvládá skvěle, zaštěká jen výjimečně. Miluje procházky lesem, momentálně nejraději běhat v listí. Zdá se, že bude mít rád vodu. Doma ho čekal kocour Milouš, se kterým by chtěl být kamarád, ale zatím se jim to moc nedaří, protože mu vždycky uteče. Z jedné misky asi jíst nebudou, ale nemají spolu problém.
Děkujeme rodině Hutařovým za bezvadný přístup, milou komunikaci a skvělého parťáka. Těšíme se na chvíle strávené s ním a myslím si, že u jedno určitě nezůstaneme.
Michaela, Marek a Onďa Novákovi z Hostišové u Zlína